zpět na úvod

Židé v Bechyni a na okrese Dr. Arnošt Chleborád

… “Kdy židé počali se usazovati v Bechyni, nebylo mi lze bezpečně zjistit, ale lze soudit, že bylo tomu hodně záhy. Bohatý a velkolepý život na bechyňském župním hradě lákal jistě mnoho různých lidí potulných, kšeftovních a ti byli vždy rádi viděni, došli podpory hradu a dostávalo se jim povolení hradních pánů usazovat se v městě. Měliť z nich páni zisk. Židé platili různé daně a dávky, ale hlavním platem byl “ochranný poplatek” 6 fl. stříbra ročně z každé rodiny.

Starý hřbitov zdejší – o jehož vzniku nebylo možno nic zjistit, svědčí, že asi po Bílé Hoře počali se zde hojně osazovati.

V knihách městských nalézáme zprávy o nich v zápisech o koupi domů a to od roku 1636.

Vidíme z toho, že tehdy již (ne-li dříve) bylo jim povoleno nabývati (v Bechyni) domů.

Tak čteme: roku 1634 Šimon žid prodal svůj dům Matějovi Hrabalovi.

Roku 1652 Jakub Löbl koupil dům Šimovský, roku 1653 Noskovský od Vojtěcha Holušického a roku 1654 dům od Václava Palouška.

Rodina Löblů byla zde jistě již dávno usazena, byla bohatá a jméno její dlouho se zde zachovalo.

Roku 1657 Abraham žid postavil nový dům vedle Šimka. Tento Šimek koupil místo ku stavbě za 20 kop (grošů) vedle domu Jakuba Löbla. měl dva syny; Jakub byl sklenářem a druhý koželuhem.

Roku 1680 Jáchym žid dovolil Janu Haškovi, aby si směl do jeho dvora udělat tři okna, ale zamřížovaná.

Dá se soudit, že židů bylo více.

Tato svoboda židů však pojednou zle omezena.

Roku 1695 zakázal Jan Josef ze Šternberka židům bydlet u křesťanů s nimi v jednom domě. Ale daleko hůře vedlo se jim, když nastoupili Paarové. Hned roku 1715 sepsáni všichni židé, jejich děti, příslušníci domácnosti, jak dlouho jest v Bechyni, jeho stáří atd.

Při soupisu židů roku 1715 vynašlo se, že v Bechyni žijí tyto rodiny:

  1. Lazar Samuel, vlastní dům, jest 5 roků v Bechyni, stár 44 roky, má syna, 2 služebné, tchýni, 2 sirotky,
  2. celkem 8 osob

    Kupuje obilí, vlnu, plátna, sukna, peří, koření, máslo, sýr, vaří kořalku a platí za to vrchnosti 200 zlatých a ochrany 6 zlatých ročně.

  3. Joachym Löbl, vlastní dům již 53 roky, ženat, dcera, nevlastní syn koželuh, platí ochrany 6 zlatých ročně,
  4. celkem 4 osoby

  5. Alexandr Löbl, syn hospodáře, staví si dům, zde 25 roků, ženat, 4 děti. Prodává juchty, kupuje kůžičky, vlnu, dcera plete punčochy, ochrany platí 12 zlatých ročně,
  6. celkem 6 osob

  7. Šalamoun Joachym jeho zeť, ženat, zde 8 roků, 2 děti, slouží ve vinopalně a bydlí u Lazara, má plat 25 zlatých, bere stravy, ochrany platí 6 zlatých ročně,
  8. celkem 4 osoby

  9. Schamsele, 3 roky zde, bydlí u křesťana v herberku, ženat, 5 dětí, služka. Obchod ve všem, nájmu platí 5 zlatých 30 krejcarů, ochrany platí 6 zlatých ročně,
  10. celkem 6 osob

  11. Lazar Jakob zde narozený, bydlí u křesťana 14 roků, ženat, 6 dětí, nájmu platí 5 zlatých, živí se jako ostatní obchodem,
  12. celkem 9 osob

  13. Učitel zde (jméno?) 10 roků, ženat, 4 děti děvčata, Židovská obec mu platí 44 zlaté, jinak neplatí nic,
  14. celkem 6 osob

  15. David Joachim zde rozený, 30 roků zde, ženat, 4 děti, má chalupu. Po vsích nosí koření, kupuje peří, ochrany platí 6 zlatých ročně
  16. celkem 6 osob

  17. Adam Zachariáš zde rozený, 30 roků zde, ženat, 2 děti, obchoduje kořením, plátny, peří po vsích, ochrany platí 6 zlatých ročně,
  18. celkem 4 osoby

  19. Abraham Löbl, zde rozený, 30 roků zde, ženat, 6 dětí, má chalupu, zprostředkuje obchod s Lincem v plátně, ochrany 6 zlatých ročně,
  20. celkem 8 osob

  21. Abraham, zeť Jakuba Markusa, ženat, 1 dítě, barvíř, bydlí u Löbla, neplatí nic,
  22. celkem 3 osoby

  23. Löbl Jakob zde rozený, 32 roků zde, ženat, 2 děti, obchod ve všem, co se dá dělat, v nájmu u křesťana 4 zlaté, ochrany 6 zlatých ročně,
  24. celkem 4 osoby

  25. Israel David, zde 4 roky, ženat, 6 dětí, obchod po vsích. Bydlí u křesťana, nájem 5 zlatých, ochrany 6 zlatých ročně,
  26. celkem 8 osob

  27. Litina, vdova, zde rozená, bydlí v herberku, 4 děti, šije lidem, syn dělá podrážky, kupuje u sedláků a prodává židům, nájem 3 zlaté,

celkem 5 osob

Žilo tedy roku 1715 v Bechyni celkem 81 židovských osob ve 14 rodinách.

Zakázáno jim za Leopolda z Paarů kupovat a prodávat domy, přijímat křesťany do bytu neb u nich bydlet, do služeb jich přijímat. Bydliště jejich omezeno na 6 domů v ulici Židovské a následkem toho mnozí Bechyni opustili.

Roku 1725 žilo zde jen 7 rodin židovských a to:

Samuel Lazar

Alexandr Jáchym

Mates Wocásek

Israel David

Lazar Jakob

Löbl Jakob

Josef Jakob

Samuel Jakob

Salamon Abraham

a dohromady 56 osob.

Israel David měl 6 dětí. Jeho syn David se dal pokřtít, syn Samuel utekl do Němec, a syn Händel se přiženil do Stálce (= Stádlec u Opařan).

Lazar Jakob měl 9 dětí; všechny zemřely a zůstala jen vdova, která se ztratila – odešla do ciziny.

Löbl Jakob měl 4 děti a dcera Ciperl se vdala do Břeclavi.

Salamon Abraham s Jakubem, sestrou. (?sic) Šimonem, Abrahamem a Jakub Löbl se z Bechyně odstěhovali a místo nich nebyl více žádný žid do města přijat.

Zdá se, že do této doby neměli židé zvláštní modlitebny. Na místě nynější synagogy stával obecní domek, který židé koupili a synagogu postavili. Čtemeť toto:

“Dne 16. října roku 1784 předvolána do domu radního obec židovská v příčině dluhu 150 zlatých od Jana Brázdy, šenkýře v Hutích, na vystavení jejich synagogy vydlužených, by takové peníze složili. V případu opačny (sic) obec židovská takové peníze vstavu složiti není, vyžádala sobě do příštího pondělí, totiž 28. Juli, že se svým Creditorem v té věci umluví a ten den s vyhotovenou věcí před ouřad se dostaví.”

Jan Flor, úřadující radní

Na základě patentu z roku 1787 konán nový a podrobný soupis všech židů a nařízeno, že každý žid musí si voliti nové jméno občanské. Konskripční listy nesou nadpis: “Zeugnisszettel”l

Uvádí se v nich dosavadní jméno, nově volené a tu jest charakteristické, že volili si po většině jména německá, což ovšem v té době nepřekvapuje, ale několik volených jmen českých jest zajímavých.

Byly zde (=v Bechyni roku 1787) tyto rodiny:

  1. Jakub Mojžíš, nové jméno Jakob Lewi. Žena jeho volila jméno Ludmila. Místo jména Seelig – Sigmund; místo Lea – Maria; místo šerl – cecilia; místo Mindeln – Sara; místo Hendl – Anna.
  2. Löbl Lazar volil jméno Jakob Zucker a měl číslo domu 111.
  3. Isak Markus volil jméno Isak Král.
  4. Justruck Jakob volil jméno Jakub Roubíček.
  5. Učitel Isak Herz volil jméno Isak Schönberger a bydlel v čísle III. Dcera Lea volila jméno Libuše, dcera Ziperl jméno Veronika.
  6. Michael Samson volil jméno Michal Zeller.
  7. Israel Hirch volil jméno Israel Sonnenberg a bydlel v čísle II.
  8. Abraham Jachim volil jméno Abraham Heský a bydlel v čísle 5.
  9. Joachim Samuel volil jméno Joachim Heský a bydlel v čísle IV.
  10. Hirsch Mendl volil jméno Israel Lewi a bydlel v čísle 76.
  11. Lipmann iebers volil jméno Filip Liebers a bydlel v čísle 76.
  12. Michael Mendel volil jméno Michael Šall a bydlel v čísle 76.
  13. Markus Wotsasek; jméno mu zůstalo a bydlel v čísle 33.
  14. Israel Josef volil jméno Israel Lampl a bydlel v čísle 112.
  15. Jonáš Oscher Kohn volil jméno Jonáš Katz a bydlel v čísle VI.
  16. Jakub Oscher Kohn volil jméno Jakub Katz a bydlel v čísle 88.
  17. Nathan Jakob volil jméno Nathan Lederer a bydlel v čísle 9.

Ze známých rodin židovských zaznamenány jsou v roce 1797:

Ignác Katz, měl obchod a tabák;

Abraham Hesky, pálí kořalku, syn Jakub se učí chirurgii;

Joachim Hesky a syn Samuel, koželuh;

Jakub Lampl, syn Israel, obchod střížní, peří a vlna;

Heinrich Zucker, kořalku.

Roku 1799 přišel Jakub Spitz z Jistebnice, pak Mates Kafka, Israel Lustig.

Roku 1812 jmenují se nově Josef Feigl a Gabriel Spitz.

Roku 1814 jmenují se:

číslo 2 Heinrich Zucker

číslo 3 Israel Sonnenberg

Markus Sonnenberg

číslo 4 Jakub Lampl se synem Josefem

číslo 5 Jakub Lövi a syn Samson

číslo 6 Jakub spitz se synem Gabrielem

Roku 1841 čteme, že byl z Bechyně propuštěn Israel Lustig a na místo něho přijat Josef Zucker. Nová jména (Židů): Josef Neumann, Aron a Jakub Fürst, Samuel Winternitz.

O podnikavosti židů podává důkaz zápis z roku 1811, dle něhož žid Heinrich Zucker, vinopal, vezl za vojskem na Rýn tři fůry kořalky a každý o třech sudech. Udělal jistě dobrý obchod.

Roku 1799 dne 15. května bylo oznámeno, že náslůdkem nařízení vysokých úřadů smí v Bechyni bydlet jen 6 rodin židovských místo 8 dříve povolených. Mají-li se dvě další rodiny přibrati, musí to býti povoleno vysokým úřadem zemským.

V jiných obcích okresu (=bechyňského) žilo židů málo aneb vůbec ne, což jest snadno vysvětlitelno chudobou obyvatelstva.

Tak z roku 1811 máme zaznamenáno, že žil v Dražíči Benjamin Neugröschel, Šalamoun Schulz a učitel Isak Lederer. Roku 1830 nastěhoval se tam Jonáš Vodička a Aron Fürst.

Nejstarší zpráva z Dražíče však se datuje z roku 1795, kdy koupil tam vinopalnu a flusshaus (=výrobnu potaše), Markus Hilsner.

Samuel Markus uvádí se v “panské židovně a vinopalně”, Josef Frühstücker v papírně na Lipovsku.

V Sudoměřicích (u Bechyně) uvádí se roku 1811 Šalamoun Schulz v čísle 1. a Jakub Schulz v čísle 3.

 

Povolení ku sňatku židům jakož i ostatním občanům vydával zámecký úřad.

Povolení židům vydávalo se na zvláštním tiskopise a mělo nadpis: “Ehehimmel Aufstellung-Bewilligung”, v překladu asi: povolení ku vstoupení do manželského ráje a bylo jich vydáno do roku 1801 celá řada.

Seznam o obřízce, narození a úmrtí potvrzoval děkan (=bechyňský).

Každý žid, který se chtěl přestěhovat, musel přiložit výkaz o svém dřívějším pobytu a ten obsahoval: kraj, místo, židovskou obec, jméno panství, jemuž obec příslušela, člen rodiny, zaměstnání atd.

Tak přistěhoval se do Bechyně roku 1810 Bernard Feigl, narozen roku 1767, žena Apolena, narozená roku 1786, syn Ondřej, cons. obchodník, narozený roku 1809, syn Leopold, narozený 1810, medicíny doktor v Týně nad Vltavou, dcera Františka, narozená roku 1812, Kateřina, narozená roku 1817, Eva, narozená 1825. O Ondřejovi jest poznámka: Vřaďuje se k vojsku do třídy šesté.

Přišli z kraje Prácheňského, z židovské obce v Březnici, panství Březnické, “Secce” židovská 4, místní 15.

Poněvadž byl počet rodin v místě omezený, tedy se mohla rodina usadit s povolením úřadu, bylo-li místo volné.

Direktorský úřad byl v té věci blahovolný, neboť každý zámožný žid platil – mimo jiné – 6 zlatých do důchodu, které musel složit stříbrnými dvacetníky.

Roku 1890 zákonem z 21. března byly poměry židů upraveny. Židé tvořili náboženskou obec a její stanovy schvalovalo ministerstvo. Zákonem z 27. července 1877 byly již obce židovské shrnuty v okrsky. Obec židovská má své představenstvo, náboženskou radu a výbor. Kdo nemohl být zvolen do představenstva obecního, byl vyloučen i z představenstva obce židovské.

Členové zastup. i rabín musí být hlášeni státním úřadům. Obec musí mít rabína a ten musí bydlet v židovské obci. Více malých obcí bývá spojeno jedním rabínem společným. Rabín musí předložit průkaz, že s dobrým prospěchem absolvoval vyšší gymnásium.

Náboženská obec židovská musí se sama vydržovat a smí předpisovat jen zákonné dávky.

Čeští židé mají nyní v Praze spolek “Or tomid”, který vymohl, že obce mají povinnost přihlížet ku jazyku v obci obvyklému.

Jako církev (sic!) zákonem uznaná, podléhá interkonfesionálnímu zákonu z 25. května 1868, číslo 49 říšského zákona.

Židovská obec má právo vysílat svého zástupce do místních školních rad a dát své děti vyučovat náboženství svým rabínem.

Koncem roku 1927 žilo v Bechyni 15 rodin židovských o 39 členech rodinných.

Roku 1882 byl učitelem židovským Adolf Urbach, měl služby 400 zlatých a 40 zlatých paušálu na osvětlení a topení. Učil češtině, němčině, hebrejštině a náboženství a měl volný byt. Roku 1883 byl kantorem Samuel Samelz z Veselíčka a posledním učitelem byl Salamon Pollak, přijatý 10. února 1901 z Merklína, který se náhodou, tuším ve válce již v Obůrce utopil.

Až do roku 1882 vedena synogoga jako majetek obce bechyňské a téhož roku připsána v majetek obci židovské.

Dne 2. března 1884 stala se obec židovská členem spolku “Českých akademiků židů v Praze”.

Matrika, protokoly vedeny jazykem německým.

Roku 1895 psán první protokol po česku a psal jej Emanuel Kohn. Pro školu zakoupen dům čp. 37.

Téhož roku založena nová matrika a vede se po česku.

Dne 6. dubna 1896 zpracovány nové stanovy po česku a roku 1898 usneseno odstranit ze synagogy veškeré nápisy německé.

Téhož roku usneseno posílat židovské děti do veřejné školy. Židovskou náboženskou obec spravuje představenstvo, skládající se ze 4 členů a 2 náhradníků.

Pro mimořádné případy jest zesílené představenstvo, skládající se ze 4 členů, 4 důvěrníků a 2 náhradníků.

Představenstvo volí předsedu, pokladníka, účetního a představeného modlitebny.

Hospodářství obce kontrolují 2 volení revisoři.

Rozvrhovací komise 6členná rozvrhuje rozpočet na jednotlivé členy dle jejich příjmů a rodinných poměrů do 9 platebních tříd. Nejnižší roční poplatek byl 8 K, nejvyšší 48 K.

Nejzajímavější ve stanovách jest § 12., dle něhož nesmí být do představenstva voleni 2 členové z příbuzenstva I. a II. stupně. Kdyby se tak stalo, zasedá volený starší.

Ku obci židovské patří z okresu bechyňského veškeré obce mimo: Bernartice, Bojenice, Borovany, Opařany, Podboří, Rakov, Rataje, Skrejchov, Srlín, Svatkovice a Zběšice.

Vyšlo in: Popis okresu bechyňského, nákladem Okresní záložny hospodářské, Bechyně 1928;

učitel Dr. Arnošt Chleborád excerpoval své poznatky převážně z bechyňského paarovského zámeckého archivu)