Zpět na úvodní stránku

ROD, ŽIVOT A DÍLO

spisovatele, filmového scénáristy a kulturního historika

HANNSE SASSMANNA

(1882 – 1944)

ŽIVOT

V 70.- 80. letech 19. století odešel “hledat štěstí” do Vídně – tak jako mnoho dalších obyvatel Novohradska - Martin Sassmann, měštˇanský synek z Horní Stropnice (okres České Budějovice). Ve Vídni pracoval nejdříve jako krejčí. A pracoval tak úspěšně, že pozval do Vídně i své dva mladší bratry – Antona a Karla Sassmannovi, kteří ve Vídni také začali provozovat krejčovské řemeslo. Martin Sassmann později ve Vídni vyráběl umělecké ozdoby na boty zvané “pérka” (špičaté boty) a stal se z něho zámožný člověk.

Později se vrátil do Horní Stropnice, kde je roku 1902 uváděn jako výrobce uměleckých ozdob, který měl svou živnost v domě čp. 89 (“Fleischbacker”).

Tento Martin Sassmann měl tři syny. Jedním z nich byl známý vídeňský spisovatel, filmový scénárista a kulturní historik Hanns Sassmann.

 

Hanns Sassmann je jméno, které figuruje v titulcích slavného filmu Luise Trenkera z roku 1938 “Milostné dopisy z Engadinu”. Byl tento šumavský básník opravdu spoluautorem scénáře onoho “arcidíla filmové tvorby s horskými náměty”, jak je nazýván dodnes kritikou? Hanns Sassmann se podepisoval “aus Strobnitz” a žil nějaký čas v Horní Stropnici, kam se s otcem z Vídně vrátil. Roku 1919 ho budějovický Budweiser Zeitung označil za šumavského básníka.

Hanns Sassmann založil roku 1919 v Českém Krumlově s významným publicistou Robertem Scheuem divadelní scénu pod názvem Die südböhmische Schaubühne /Jihočeská scéna/, která působila pod jeho vedením ve dvacátých letech po celé Šumavě

Československá hospodářská krize však udělala konec všem plánům. Hanns Sassmann byl vnitřně Němec a nesouhlasil se vznikem Československa. Z jeho podnětu se v Kaplici konalo

povstání německých obyvatel, kteří nechtěli do Československa. Musela zasáhnout československá armáda. Sassmann později odešel z Československa a stal se v Rakousku uznávaným dramatikem. S obrovským úspěchem byla např. ve vídeňském “Burgtheatru” uvedena jeho “Metternich-Trilogie”.

Hanns Sassmann se narodil 17. 12. 1882 ve Vídni. Vídni také věnoval i svůj román Der liebe Augustin, který vyšel roku 1941 již s fotografiemi ze stejnojmenného filmu, k němuž předtím napsal scénář. Podle jeho předlohy byly v Československu v období mezi světovými válkami uváděny rakouské filmy: “Muž, o kterém se mluví” v hlavní roli s Heinzem Rühmannem, dále snímek “Velkokněžna Alexandra”, s jehož scénářem vznikl také u nás promítaný jiný úspěšný film vídeňské produkce “Svět se točí kolem lásky” (“Die ganze Welt dreht sich um Liebe”) podle Lehárovy operety Clo-Clo, dále sladký vídeňský příběh ze života Franze Schuberta, převedený na plátno pod názvem “Tři děvčátka kolem Schuberta” (“Drei Mäderl um Schubert”), i německá filmová veselohra “Schabernack”, jejíž nepřeložitelný titul poskytl důvod ke čtyřem českým názvům téhož snímku: Kdo je kdo?, Pošetilý nápad, Rozkošná návštěva a nakonec Nezbedník.

Ze staré Vídně čerpá i děj rakouského snímku “Fiakerlied”, u nás promítaného pod názvem “Lásky drožkáře Ferdinanda”. Ještě slavnějšími se však staly filmy z horského prostředí Luise Trenkera “Der Berg ruft” (“Hora volá”) a již zmíněné “Milostné dopisy z Engadinu”, na nichž se Hanns Sassmann rovněž scénáristicky spolupodílel.

Nelze nevzpomenout jeho knihu trvalé hodnoty s názvem “Kulturgeschichte Österreichs” (Kulturní dějiny Rakouska) z roku 1935, na níž se odvolává mj. i poválečná monografie znovuvzkříšené rakouské svébytnosti “Das Österreich-Buch” (1948) za významné autorské spoluúčasti Arthura Fischera-Colbrie. Hanns Sassmann se zvláště soustředil na dobu rakouské monarchie v období baroka.

Ve vídeňském Rakouském literárním archivu se nachází Sassmannova pozůstalost, uložená ve třech kartónech. Ty obsahují celkem 76 jeho děl v němčině, dále obsáhlou korespondenci (mj. 30 dopisů se známým Egonem Fridellem a dopisy s rodinou Windisch-Graetz). Také je zde uložena koncese k vedení divadelní společnosti v Českém Krumlově, smlouvy s filmovými společnostmi i odkaz jeho manželky Olgy Sassmannové.

 

Dodnes se jméno šumavského básníka Hannse Sassmanna, divadelníka a filmového scénáristy, který zemřel ještě za druhé světové války 8. května 1944 v tyrolském Langenkampfen, díky starým filmovým snímkům pro pamětníky rozsvěcuje na obrazovkách televizí po celém světě. Vídeňský magistrát rozhodl dne 4. 9. 1958 nazvat po tomto “divadelním scénaristovi” ulici v 10. vídeňském okrese zvaném Favoriten.

 

UKÁZKA Z DÍLA

/překlad z německého originálu/

Jinoch (Der Jüngling)

Všechno cesta je a cíl,

všecko na touhu se mění,

jako v bouři kdybys žil.

Zuby skřípu v okamžení,

jasem bloudím, ve snu bdím,

je to stesk, když smích to není?

Žaly jsou mým souhvězdím,

kštice vzdorem jen jen srší –

a v prsou mně zvony zní

hluboko tam někde v duši.

 

Šumařova píseň (Spielmannslied)

“Abys dobrý sud poznal snáz,

věz: černý kocour na něm sedá,

tam Boží žízeň vínem has!” :

zněla otcovská nápověda.

Věru dobře mě vyučil,

už vím, jak těžko se to splácí,

to les nás choval v náruči

o nebi vyprávěli ptáci.

Než tma mu lehla na víčka,

dal svoje housle do mých dlaní –

pak vzala ho smrt kmotřička

už k poslednímu tancování.

Co po něm mám, to dobré je

a k radosti to synu stačí.

ta šumavská krev zahřeje

i vás, stačí jen nápěv načít.

 

 

 

 

 

 

RODOKMEN SPISOVATELE HANNSE SASSMANNA

Burchard Sassmann

Zakladatel rychnovských Sassmannů. Pocházel z Byňova u Nových Hradů. Jeho otec Urban Sassmann byl byňovským pastýřem, ale protože žil “neřádně s podezřelou ženštinou s níž utekl z  panství”, byl v nemilosti u hrabětě Buquoye.

  1. oddán 20. 10. 1667 v Benešově nad Černou s Dorotou, dcerou Andrease EIBENSTEINERA z Hartruňkova
  2. oddán 19. 11. 1675 jako vdovec s Magdalenou, dcerou Simona TRILSAMA, sedláka v Rychnově u Nových Hradů.

Jeho syn:

Josef Sassmann

Narozen 19. 3. 1678 v Rychnově u Nových Hradů.

Oddán 28. 10. 1703 v Rychnově u Nových Hradů s Magdalenou, dcerou Víta BAURNGÄPLA z Rychnova u Nových Hradů.

Jeho syn:

Martin Sassmann

Narozen 1. 11. 1706 v Rychnově u Nových Hradů

Oddán 7. 2. 1734 v Rychnově u Nových Hradů s Rosinou, dcerou Bartoloměje Resche z Rychnova u Nových Hradů.

Jeho syn:

Anton Sassmann

Narozen 8. 1. 1753 v Rychnově u Nových Hradů

Obyvatel v Rychnově u Nových Hradů čp. 23.

Oddán 16. 11. 1777 v Rychnově u Nových Hradů s Marií, dcerou Andrease BRANDLFEDERA z Rychnova a jeho ženy Magdaleny Ruscharové.

Jeho syn: Adalbert Sassmann

Narozen 6. 4. 1781 v Rychnově u Nových Hradů čp. 23

Sedlák v Rychnově u Nových Hradů čp. 111

Oddán 26. 1. 1808 s Terezií, dcerou Urbana Resche, sedláka v Rychnově čp. 66 a jeho ženy Magdaleny

PRADĚD SPISOVATELE HANSE SASSMANNA

Jeho syn:

Martin Sassmann

Narozen 1. 10. 1818 v Rychnově u Nových Hradů
DĚD SPISOVATELE HANNSE SASSMANNA

Martin Sassmann,

narozen cca 1845 v Horní Stropnici; mezi lety 1870 – 1880 odešel do Vídně, kde pracoval jako krejčí, později výrobce uměleckých ozdob na boty. Později se vrátil do rodného městyse a je uváděn v přehledu obyvatel z roku 1902 jako ozdobník s drahým peřím v Horní Stropnici čp. 89